Pátek 16. 9. 2022 – 9:00 hod.

Zahájení V. mezinárodního historického symposia a projevy hostů:

Ing. Jan Bureš, DBA/starosta města Ostrov, Ing. Jan Horník/místopředseda Senátu Parlamentu ČR, Ing. Petr Kulhánek/hejtman Karlovarského kraje

Křest sborníku ze IV. symposia Zámecká zahrada v proměnách času, a významná výročí majitelů ostrovského panství

Otevření mezinárodního symposia:

Akad. arch. David Vávra – architekt, spisovatel, herec, spoluautor populárně naučného seriálu o moderní architektuře Šumná města a seriálu Šumné stopy
o odkazu českých architektů ve světě. BUDOU NÁM DÁL ŠUMĚT MĚSTA? SLOVO O STAVU SPOLEČNOSTI, ODKAZU HISTORIE A TUŠENÉHO POHLEDU VPŘED

Seznam přednášejících a jejich příspěvků:

1. blok – Počátky sociálního bydlení, inspirace a vzory pro koncepci zahradních měst

Mgr. Lubomír Zeman, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti

OSTROV, ZAHRADNÍ MĚSTO ̶ OD ANTIKY PO SOUČASNOST (úvodní přednáška)

Anotace: V průběhu 50. let 20. století bylo v Ostrově vybudováno nové město ve stylu tzv. SORELY. Šlo o styl ovlivněný ideologickými schématy socialistického realismu, ale i českou renesancí, klasicismem a lidovou architekturou, který klade důraz na symetrii a dekorativnost. Ve světě je tato architektura známá jako tradicionalismus, v Německu jako poválečná moderna. Koncepce nového Ostrova vznikla na principech zahradních měst rozvíjených již od 18. století. Urbanismus čerpal z idejí tzv. renesančních ideálních měst a zřetelně a jasně se tak hlásí k tradici slavných krušnohorských horních měst. Pravidelná skladba městského půdorysu vycházela ale již z antických schémat. Úvodní referát představí zahradní město v Ostrově v jeho historii a podobě ve všech souvislostech.

Ing. Mgr. Michal Vokurka, Historický ústav AV ČR, veřejná výzkumná instituce

URBANIZACE KRUŠNÝCH HOR A JEJÍ UDRŽITELNOST V 17. A 18. STOLETÍ

Anotace: Příspěvek se zaměří na problematiku fungování urbánních sídel Krušných hor v 17. a první polovině 18. století. Zatímco zakládání sídel v 16. století probíhalo v době demografického a ekonomického růstu, bylo následující období charakteristické spíše demografickým poklesem i redukcí těžební činnosti. Úkolem, který musela řešit vrchnost těchto sídel, bylo udržet populaci a zajistit alespoň částečnou kontinuitu těžby i v ekonomicky náročném období.

Anotace: Doc. Dr. Andreas Nierhaus, kurátor pro architekturu a sochařství, Muzeum Vídně, Rakousko

NEOMEZENÉ VELKOMĚSTO – URBANISTICKÁ UTOPIE OTTO WAGNERA

V roce 1911 publikoval vídeňský architekt Otto Wagner drobnou brožuru s názvem „Velkoměsto“. Byla shrnutím čtyři desetiletí trvajících úvah o estetických, hospodářských, sociálních a kulturních otázkách moderní urbanistiky, prezentovaných na příkladu Wagnerova domovského města Vídně. Ta se ve druhé polovině 19. století rozrostla ze sídelního města ve velkoměsto s metropolitní oblastí. Wagner zde rozvíjí svou vizi soustředného městského útvaru, který má potenciál nekonečného růstu. Platí totiž: “Velkoměsto se může podle našeho dnešního cítění rozrůstat neomezeně.“ Wagnerovo velkoměsto je ovlivněno veřejnou dopravou, ale také rigidní racionalitou – je to reakce na „půvabné“ pojetí urbanizace přívrženců Camilla Sitteho. Je rovněž pokusem vytvořit pod vedením stavitele-umělce město, odpovídající „modernímu životu“. Přednáška osvětluje, jaké postavení zaujímalo „velkoměsto“ v architektově tvorbě, jaká byla jeho recepce jako základního spisu „funkcionalistického“ pojetí urbanismu a klade si otázku, do jaké míru je ještě aktuální pro urbanismus dneška.

Prof. Rainer K. Schöffel, Svobodná mezinárodní univerzita (FIU), Německo, Institut pro plánování otevřených prostorů (IOSP)

MĚŠŤANSKÁ KRAJINNÁ ZAHRADA LUISENBURG VE WUNSIEDELU

Anotace: Losburg“ či „Luxburg“ je tvořen žulovou skalou, starou 300 milionů let. Toto „největší skalní bludiště Evropy“ či „nejstarší přírodní jeviště Německa“ leží 3 km jižně od Wunsiedelu a nese od roku 1805 jméno královny Luisy – Luisenburg. V tomto areálu okrouhlého půdorysu o velikosti 360 ha se nachází skalní zahrada, která vznikla na rozdíl od jiných evropských krajinářských zahrad výhradně z iniciativy wunsiedelských měšťanů. Občané Wunsiedelu zde slavívali již
v 16. století svůj „svátek svaté Markéty,“ jehož součást představovaly hry, předváděné studenty tamního lycea (tento obyčej byl zrušen až v roce 1767). Během doby obrození byly v celoevropském měřítku architektonické zahrady nahrazovány krajinářskými zahradami. V tomto případě představovalo největší problém vlastní financování. Místním kulturním spolkům se však podařilo najít ochotné sponzory mezi bohatými občany města. Přestavba zahrady byla před a po roce 1810 podporována patricijskými rodinami Schöpf, Brandenburg, Sand, Klinger a Schmidt. Tento příspěvek se soustředí na několik velice zvláštních rysů velezajímavé a mnohotvárné historie této měšťanské krajinářské zahrady.

Dr. Werner T. Bauer, kurátor výstavy Rudá Vídeň v „prádelně“ Karl-Marx-Hofu, Rakousko

RUDÁ VÍDEŇ

Anotace: Vídeň okolo roku 1900: její bytová situace je v mezinárodním nejhorší v celé Evropě. Po vyhlášení republiky v listopadu roku 1918 dobyla sociální demokracie při prvních svobodných volbách v květnu následujícího roku výrazného vítězství. V roce 1922 Vídeň stává samostatnou spolkovou zemí. V roce 1923 se její obecní rada rozhoduje vypsat extrémně progresivní bytovou daň a ještě v témže roce vyhlašuje svůj první program bytové výstavby, předpokládající zřízení 25 000 nových bytů. V roce 1927 následuje nový program na stavbu 30 000 bytů. Rudá Vídeň však chce více, než „jen“ postavit zdravé bytové prostory. Podle prohlášení starosty Karla Seitze zde má vzniknout nová společnost s „novými lidmi“. V nových bytových stavbách proto vznikají velkoryse koncipovaná společenská zařízení – lázně a prádelny, mateřské školky a dělnické knihovny, školní zubařské kliniky a lékařské praxe, střediska pro péči o nemocné tuberkulózou, ambulance na zdravotní pokladnu, mateřské poradny a zasedací místnosti, tělocvičny a výukové dílny…. Občanská válka v únoru 1934 a fašismus znamenají konec tohoto jedinečného společensko-politického experimentu.

Přestávka: 12:30 – 13:30 hod.

2. blok – Zahradní města a města v zeleni, obytné komplexy 50. a 60. let 20. století

PhDr. Filip Paulus – ThDr. Mgr. Šárka Steinová, Th.D., Národní archiv, Praha

PROJEKTOVÁNÍ V OBDOBÍ SOCIALISTICKÉHO REALISMU VE SVĚTLE ARCHIVNÍCH PRAMENŮ NÁRODNÍHO ARCHIVU

Anotace: Příspěvek přináší náhled do problematiky projektování v letech 1948–1953 s důrazem na výstavbu v historickém Karlovarském kraji (Ostrov, Horní Slavkov, Klášterec nad Ohří, Jáchymov, Dolní Rychnov, Sokolov, Habartov). Příspěvek představí dosud nepublikované archivní dokumenty a ilustrační materiál.

PhDr. Dana Stehlíková, CSc., Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM)

STŘEŠOVICE – OD VESNICE K ZAHRADNÍMU MĚSTU

Anotace: Dosavadní uměleckohistorická literatura se věnovala zahradní čtvrti Ořechovka z let 1919–1938, tento příspěvek načrtne vývoj celého katastrálního území Střešovic s přilehlými pozemky a zahradami v Liboci a Dejvicích od středověku do současnosti se soustředěním na architektonické památky, s bohatou fotodokumentací od nejstarších archivních snímků po současnost.

Dr. Claire Etienne-Steiner, historička umění, Regionální odbor inventarizace památek v departmentu Seine-Maritime, Francie

OBNOVA MĚSTA LE HAVRE PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE V DUCHU TRADICIONALISMU

Anotace: Rekonstrukce přístavního města Le Havre, téměř zcela zničeného bombardováním na konci druhé světové války, byla uskutečněna předním francouzským architektem Augustem Perretem a jeho spolupracovníky v letech 1945–1964. Představuje unikátní uplatnění principů strukturálního klasicismu
v městském plánování poloviny 20. století. Pro svou urbanistickou ucelenost a inovativní použití materiálů bylo centrum Le Havru zapsáno roku 2005 na Seznam světového dědictví UNESCO.

Mgr. Martin Strakoš, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě

ARCHITEKTURA A URBANISMUS NOVÉ OSTRAVY VE SROVNÁNÍ S OBDOBNÝMI SOCIALISTICKÝMI MĚSTY STŘEDNÍ EVROPY

Anotace: Projekt Nové Ostravy představuje jeden z největších urbánních a architektonických projektů ve střední Evropě 1. poloviny 50. let 20. století. Původně zamýšlené nové město se sice posléze stalo součástí Ostravy, avšak jeho specifická podoba trvale dokládá pokus o vytvoření nového socialistického města a
z architektonického hlediska vývoj od pozdního funkcionalismu přes socialistický realismus až po nástup pozdního internacionálního stylu a prefabrikovaného stavitelství v podobě panelových sídlišť. Příspěvek se zaměří na architekturu a urbanismus této části Ostravy v komparaci s principy výstavby dalších částí průmyslového velkoměsta a s podobnými projekty v tehdejším Československu i v sousedních zemích střední Evropy (Polsko, východní Německo, Maďarsko).

Mgr. Martin Cikán, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni

SOUBORY SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ JAKO VZOR OBYTNÝCH SOUBORŮ 50. LET 20. STOLETÍ NA PŘÍKLADU RAKOUSKA, ANEB OD RATEJNY K DĚLNICKÝM KOLONIÍM

Anotace: Cílem příspěvku je prezentace výsledků průzkumu nejstaršího poválečného obytného souboru Plzeň Zátiší a geneze tzv. domu typu Gmünden
v rakouském prostředí, odkud byl importován. Rakouská literatura se dlouhodobě věnuje fenoménu sociálního bydlení a z vypracovaných studií je patrný vývoj
od počátku průmyslové revoluce až po současnost. Na případové studii komparativního vzorku obytného souboru Zátiší a soudobé stavební produkce lze sledovat významné odlišnosti v rakouském a českém prostředí. Cílem příspěvku je tedy vyhodnocení společných rysů a vzájemných odlišností bytové výstavby
v rakouském a českém prostředí.

Doc. Dr. Werner Michael Schwarz, kurátor města Vídně pro dějiny médií, svět práce, kulturu využití volného času a sbírek v Prátru, Museum Vídně, Rakousko

Mag. Susanne Winkler, kurátorka pro fotografie, pohledy měst (malířství a grafiku) a pro svobodné zednářství, Muzeum Vídně, Rakousko

TERRA NOVA – „POKUSNÉ POLE“ – SÍDLIŠTĚ SIEMENSSTRASSE VE VÍDNI-FLORIDSDORFU
(1950–1954)

Anotace: Po druhé světové válce byla bytová situace ve Vídni nanejvýše napjatá. Mnoho domů bylo poškozeno nebo zničeno, infrastruktura byla narušena,
ve městě se zdržovali nespočetní uprchlíci a vysídlené osoby. K bezprostřední nouzi o byty se přidaly ještě další zásadní otázky: Jak by mělo vypadat město budoucnosti, jaké by mělo být moderní a dostupné bydlení pro zvláště potřebné vrstvy obyvatelstva, jak sladit individuální a kolektivní bydlení? Rudá Vídeň, sociálně demokratické vedení města z let 1919–1934, vsadila na pojem „pospolitost“, který ale byl zásadně zdevalvován národními socialisty. Sídliště Siemensstraße ve Floridsdorfu, se svými 1700 malými a minimálními byty pozoruhodné i co do kvantity, mělo jako žádný jiný vídeňský projekt bytové výstavby ambice na tyto zásadní otázky odpovědět. To se týkalo urbanistiky jako celku, různých typů bytů, myšlenky zvětšení obytného prostoru (mezonetové byty), integrace seniorů, vybavení moderním nábytkem (akce „sociální bytová kultura“) či stavebně-technických otázek. Sídliště bylo koncipováno jako „pokusné pole“ a jako vzorový projekt na mezinárodní úrovni a bylo prezentováno na výstavách bytové výstavby (mj. v Novém Dillí). Příspěvek se zabývá tímto sídlištěm na pozadí různých vídeňských tradic sociální a komunální bytové výstavby a konfrontuje teoretické ambice řešitelů s dochovanými zprávami obyvatel a obyvatelek o jejich praktických zkušenostech s bydlením. Sídliště bylo u příležitosti 70. výročí své existence podrobeno intenzivnímu výzkumu. Tyto výzkumy podporovali také pamětníci a pamětnice, kteří poskytli pro výstavní účely materiály odpovídající bydlení a životní praxi 50. let 20. století, které pak byly prezentovány v originálním mezonetovém bytu z této doby. Iniciativa vzešla od bytových partnerů a nájemníků/nájemnic, výzkum a samotná výstava byla realizována Muzeem Vídně/Wien Museum a Výzkumným ústavem bytové výstavby ve Vídni /Wiener Wohnbauforschung (Wolfgang Fichna, Susanne Reppé a Georg Vasold).

Sobota 17. 9. 2022 – 9:00 hod.

3. blok – Směřování a další vývoj konceptu zahradních měst

Doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D., Mendelova Univerzita v Brně, Zahradnická fakulta

ZAHRADY TŘÍ VIL V BRNĚ – PROPOJENÍ PRO BUDOUCNOST (VILA TUGENDHAT, LOEW-BEER, ARNOLD)

Anotace: Zahradní město je koncept, který utvářel urbanistické členění měst na začátku 20. století. V Brně se chystá propojení tří významných zahrad z tohoto období do jednoho prostoru. Přednáška přiblíží, jak je možné propojit zahrady vil určující vývoj světové architektury a naplnit princip zahradního města
v kontextu 21. století.

PhDr. Yvonna Fričová, Nakladatelství TITANIC, spol. s r. o., nakladatelka

BRASÍLIA – MĚSTO – SEN

Anotace: Brasília byla prohlášena po pouhých 27 let existence (v roce 1987) za památku UNESCO, a to jako mimořádný urbanistický koncept modernistického města v zeleni, jak ho v kongeniální tvůrčí symbióze, v rekordním čase a s využitím nejmodernějších dobových technologií zrealizovali urbanista Lucio Costa, architekt O. Niemeyer a zahradní architekt R. Burle Marx. Velkorysý záměr vytvořit zcela nové město v přirozeně působící krajinářské kulise zpočátku narážel
na problémy s dlouhotrvajícím ozeleněním ploch, ale po potřebném čase je bukolická funkce pro město zcela zásadní. Brasílie má dnes městskou zeleň, kterou jí může závidět celý svět. Rychle rostoucí tropická vegetace po pár desetiletích způsobila, že město vypadá, jako by tam nad umělým jezerem stálo odjakživa. Nominace UNESCO Brasílii zapsalo do paměti lidstva coby jedno z významných míst světa charakterizujících 20. století (vedle památek školy architektury Bauhaus, Osvětimi a Mírového památníku v Hirošimě).

Doc. Ing. arch. Irena Fialová, Fakulta architektury ČVUT Praha

ZAHRADNÍ MĚSTA – SOUČASNÉ TENDENCE

Anotace: Směřování a další vývoj koncepce zahradních měst – budou představeny současné tendence urbanistického myšlení a modelu zahradních měst.

Dipl.-Ing. Raimund Böhringer, iF ideenFinden GmbH, krajinářští architekti, urbanisté, Wunsiedel, Německo

ZAHRADNÍ UMĚNÍ A TURISMUS VE VÝCHODNÍCH HORNÍCH FRANKÁCH – ŠANCE A POTENCIÁL

Anotace: Východní pohraniční Horních Frank (Smrčiny/Fichtelgebirge a Bayreuthsko/Bayreuther Land) disponuje impozantním množstvím historických zahrad. Totéž platí pro region západočeských lázní a tím také pro město Ostrov s jeho zvláštní trojicí historického jádra, barokního parku s Letohrádkem a „moderního novoměsta“ vzniklého v důsledku požadavků těžby. Zahradní města a zahrady získávají v tomto okamžiku nový význam ve svém urbanistickém okolí vzhledem
k pokračující klimatické katastrofě. Jako nástroje zde může být využito zahrad jako zdroje zážitků a zahrad jako cestovatelských lokalit. Jde třeba zde nově zinscenovat udržitelnost a ochranu životního prostředí a zpřístupnit ji širšímu publiku. Rozhodující pro úspěch při zprostředkování těchto hodnot se stane systematická koordinace lokálních a regionálních spolupracujících subjektů. Lokální přístupy, jak jsou uvedeny v následujícím textu, by měly být společně organizovány a doprovázeny společnou marketingovou strategií. Poměrně málo je zde dosud vyvinutá přeshraniční kooperace, i když je zde již možno uvést impozantní příklady: Přeshraniční zahradní výstava/Grenzüberschreitende Gartenschau Marktredwitz-Cheb (Eger) 2006, Egrensis Park měst Waldsassen a Cheb
(od roku 2000), Křížová cesta Altkinsberg (v pravém slova smyslu „přeshraniční“), Klášterní zahrada Waldsassen, Měšťanská krajinářská zahrada Luisenburg – město Wunsiedel (2005), Bayreuthské zahrady, Zámek Fantazie, čtvrť Thiergarten, Ermitáž atd. Je zde mnoho společných rysů. Jde o to, vybrat z nich jedinečná místa. To půjde pouze na základě partnerství, a to např. v rámci evropských podpůrných programů.

KULATÝ STŮL A DISKUZE K TÉMATŮM

Závěr, poděkování přednášejícím: Ing. Marek Poledníček, místostarosta města Ostrov

14:30 hod. – pro zájemce prohlídka expozic zámku

ŠLIKOVÉ NA OSTROVSKÉM PANSTVÍ – BOHATSTVÍ A MOC & ZÁMECKÁ ZAHRADA V PROMĚNÁCH ČASU

Změna programu vyhrazena